Žalmy 128:1 Poutní píseň. Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo chodí po jeho cestách!
2 Co rukama vytěžíš, budeš i jíst. Blaze tobě, bude s tebou dobře.
3 Tvá žena bude jak plodná réva uvnitř tvého domu, tvoji synové jak olivové ratolesti kolem tvého stolu.
4 Hle, jak bývá požehnáno muži, jenž se bojí Hospodina.
5 Hospodin ať požehná ti ze Sijónu, abys viděl dobro Jeruzaléma po všechny dny svého žití,
6 abys uviděl syny svých synů. Pokoj s Izraelem!
Žalmy 95:1 Pojďte, zaplesejme Hospodinu, oslavujme hlaholem skálu své spásy,
2 vstupme před jeho tvář s díkůvzdáním, oslavujme ho hlaholem žalmů!
3 Hospodin je velký Bůh, je velký Král nad všemi bohy.
4 On má v svých rukou hlubiny země, temena hor patří jemu.
5 Jeho je moře, on sám je učinil, souš vytvořily jeho ruce.
6 Přistupte, klaňme se, klekněme, skloňme kolena před Hospodinem, který nás učinil.
7 On je náš Bůh, my lid, jejž on pase, ovce, jež vodí svou rukou. Uslyšíte-li dnes jeho hlas,
8 nezatvrzujte svá srdce jako při sváru v Meribě, jako v den pokušení na poušti v Masse,
9 kde mě vaši otcové pokoušeli, kde mě chtěli zkoušet, i když viděli mé činy.
10 Po čtyřicet let mi bylo na obtíž to pokolení. Řekl jsem si: Je to lid bloudící srdcem, k mým cestám se nezná.
11 Proto jsem se v hněvu zapřisáhl: Nevejdou do mého odpočinutí!
Žalmy 17:1 Modlitba; Davidova. Hospodine, slyš při spravedlivou, věnuj pozornost mému bědování, dopřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů.
2 Ty sám vynes nade mnou rozsudek; tvoje oči vidí, kde je právo.
3 Zkoumal jsi mé srdce, dozíral jsi v noci, tříbil jsi mě, nic ti neuniklo, ani úmysl, jenž nepřešel mi přes rty.
4 Pokud jde o lidské činy, slovu tvých rtů věren vyvaroval jsem se stezek rozvratníka.
5 Drž mé kroky ve svých stopách, aby moje nohy neuklouzly.
6 K tobě volám a ty odpovíš mi, Bože, nakloň ke mně ucho, slyš, co říkám.
7 Ukaž divy svého milosrdenství, spasiteli těch, kdo před útočníky se k pravici tvé utíkají.
8 Ochraňuj mě jako zřítelnici oka, skryj mě ve stínu svých křídel
9 před svévolníky, kteří zahubit mě chtějí, úhlavními nepřáteli, když mě obkličují.
10 Tukem obrostlo jim srdce, jejich ústa mluví zpupně.
11 Kruhem svírají mě při každičkém kroku, slídí zrakem, jak mě dostat k zemi.
12 Můj nepřítel podobá se lvu, jenž lační po kořisti, je jak lvíče, které číhá vskrytu.
13 Povstaň, Hospodine, předejdi jej, sraz ho! Kéž mi dá tvůj meč vyváznout z moci svévolníka
14 a tvá ruka, Hospodine, z moci lidí, lidí věku tohoto, jejichž podílem je pouze život. Ty jim ze svých zásob plníš břicho, sytí se i synové a zbytek nechávají nemluvňatům.
15 Já však ve spravedlnosti uzřím tvoji tvář, až procitnu, budu se sytit tvým zjevem.
Žalmy 126:1 Poutní píseň. Když Hospodin úděl Sijónu změnil, bylo nám jak ve snu.
2 Tehdy naše ústa naplnil smích a náš jazyk plesal. Tehdy se říkalo mezi pronárody: "Hospodin s nimi učinil velké věci."
3 Hospodin s námi učinil velké věci, radovali jsme se.
4 Hospodine, změň náš úděl, jako měníš potoky na jihu země!
5 Ti, kdo v slzách sejí, s plesáním budou sklízet.
6 S pláčem nyní chodí, kdo rozsévá, s plesáním však přijde, až ponese snopy.
Žalmy 117:1 Chvalte Hospodina, všechny národy, všichni lidé, chvalte ho zpěvem,
2 neboť se nad námi mohutně klene jeho milosrdenství. Hospodinova věrnost je věčná! Haleluja.
Žalmy 130:1 Poutní píseň. Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine,
2 Panovníku, vyslyš můj hlas! Kéž tvé ucho pozorně vyslechne moje prosby.
3 Budeš-li mít, Hospodine, na zřeteli nepravosti, kdo obstojí, Panovníku?
4 Ale u tebe je odpuštění; tak vzbuzuješ bázeň.
5 Skládám naději v Hospodina, má duše v něho naději skládá, čekám na jeho slovo.
6 Má duše vyhlíží Panovníka víc než strážní jitro, když drží stráž k jitru.
7 Čekej, Izraeli, na Hospodina! U Hospodina je milosrdenství, hojné je u něho vykoupení,
8 on vykoupí Izraele ze všech jeho nepravostí.