
Nevěra je zrada a zrada zraňuje.
Nevěra je zrada, zradíme to co milujeme v co jsme měli důvěru a věřili.
Začneme od těch nemenších po tu nejvážnější která ohrožuje život každého člověka.
Nevěra není jenom jedna je jich spousta vzpomeneme ty nejčastější a ty co nejvíce zraňují. Za jakoukoli nevěrou stojí hřích a sobeckost a nevíra v lásku.Všechny nevěry se dotýkají lidského srdce a zraňují jej.
Člověk může být nevěrný sám k sobě. Člověk má své povinnosti nebo si předurčí nějaký cíl a odkloní se od něho, protože se mu třeba nechce nebo má strach to vykonat a vymlouvá se sám v sobě proti sobě. Je nevěrný svému Já. Například člověk chodí do nějaké školy, práce, nebo je doma nebo má nějaké poslání a ze strachu před životem a zklamáním nestojí na svém určeném místě v životě, není tam kde by měl být a nedělá to co by měl dělat. Neplní si své povinnosti vůči svému životu.
Neučí se, nepracuje, nestará se sám o sebe zanedbává tělo, duši i ducha atd. Je nevěrný v bezpodmínečné lásce sám k sobě, když sám sebe trýzní bolestí, ponižováním, drogami, alkoholem, špiní své tělo střídáním partnerů nebo partnerek, ubližuje si sám tělesně nebo duševně, týrá se hladem anorexií nebo čímkoli jiným atd. To je nevěra člověka sám k sobě. Je to příklad kdy člověk sám sebe dostatečně nemiluje a hledá náhradu a únik ze zodpovědnosti za vlastní život před sebou a před Bohem někam úplně jinam.
Také je nevěra sám k sobě když se člověk sám sobě dostatečně nevěnuje a věnuje se jenom druhým a vůbec nemyslí v ničem na sebe a zanedbává svého ducha duši i tělo. Nevěrou je také sebevražda, kdy člověk zahodí svou naději žít a je nevěrný svému životu a Bohu, který mu sám Bůh daroval. Je to strach ze života žít dál. Žít znamená Být a milovat bezpodmínečnou láskou sebe, své bližní a svého Boha Otce. Bůh má pro každého naději v Ježíši.
Ježíš naučí každého člověka milovat aby byl šťastný sám v sobě a v něm. Jedině on je cesta lásky a vítězství nad slabostí a hříchem v člověku neboť on zvítězil na kříži nad každým hříchem a slabostí a zvítězil také nad smrtí svým vzkříšením a žije. Bůh postavil náš vztah s ním a se vším co stvořil na lásce a když tam láska není člověk umírá neboť láska je zdroj života a zdroj života je Bůh Otec.
Člověk může být nevěrný k své rodině. Každý člen rodiny má ve své rodině své místo a zároveň své povinnosti. V těchto povinnostech a také na svém místě může být člověk nevěrný. Nevěra v povinnostech se projevuje sobeckostí, tedy neplněním povinností jemu určených, práce a spoluúčast na životě a běhu rodiny. Jak? Třeba člověk nechává veškeré práce, dění a konání, povinnosti na jiných osobách v rodině jako je umývání nádobí, úklid, sekání dřeva, běžné denní práce, nákup, práce na zahradě, zajít do banky, někam zatelefonovat, něco zařídit, vyzvednout děti a vychovávat děti atd. Také sourozenci a generace mezi sebou jsou v nevěře, když si neplní své povinnosti v lásce jeden vůči druhému. Je to uzavírání se sám do sebe. Člověk se stává středem sám sebe a málo mu záleží na lásce druhých a jejich spokojenosti. V této nevěře se člověk věnuje jenom vlastním zájmům a vlastnímu já a nikdo jiný ho v některých oblastech života nezajímá. Vlastním koníčkům, televizi, vlastní zábavě, svému volnu, svým chtíčům, vášním a závislostem, které ho svazují. Ale je cesta která vede z tohoto nebýt sám sobě středem. Ježíš on je láska a je všechno ve všem on se rozdává a dává a učí milovat tam kde láska není jedině on dokáže člověka napravil v pokání a v obrácení v něm a naučit ho milovat bezpodmínečnou láskou.
Člověk může být nevěrný v rodině ve společnosti atd. ve svém postavení. Každý člověk má ve své rodině nebo ve společnosti a jiných různých komunitách své místo. Tady člověk selhává a je nevěrný tím k čemu je předurčen. V rodině je to selhávání Otce jako hlavy rodiny, kterou má vést a držet ji pevně v rukou a vést v lásce k Bohu a postarat se o svou rodinu po stránce duchovní duševní a tělesné. V slově v objetí, vedení a službě. Selhávání matky jako ženy která vychovává děti v lásce a ženy jako manželky ať už duchovně duševně či tělesně stejně jako muž. Ze strachu před zodpovědností se mnoho otců a také matek upíná k alkoholu, drogám, hrám a různým jiným záležitostem, osobám, a závislostem z tohoto světa. Tak jak se chová otec a matka k rodině tak se chovají děti ke společnosti a všemu co Bůh stvořil neboť děti se učí od svých rodičů a napodobují je. Otec nebo matka můžou být v rodině nevěrní v dávání lásky a potřeb jako je třeba učit žít, vychovávat, sloužit, předat ty správné hodnoty života v Kristu Ježíši atd. a vše co je s tím spojeno s duchem duši a tělem dítěte nebo osobám žijícím v rodině. Také prarodičům a v konečné fázi partnerovi i v základních povinnostech. Pomoc se vším co je spojeno s těmito osobami od běžných záležitostí k těm těžším. Tuto lásku která patří rodině dávají tam kde nenajdou žádné ovoce lásky a nic dobrého z toho nevzejde. Stavějí svůj život a své vztahy na pokrytectví lži a falši. Tato nevěra zobrazuje jak člověk hledá lásku a ocenění někde jinde. Hledá naplnění které mu nemůže dát nikdo jiný jenom Bůh. On jediný v Ježíši je cesta, pravda a život který otevře člověku oči a naučí ho žít v té pravé lásce a naplní ho tou pravou bezpodmínečnou láskou v sobě samém.
Člověk může být nevěrný svému partnerovi. Bůh daroval muži ženu jako pomocnici mu rovnou. Rovnou znamená, že žena a muž mají mít stejnou hodnotu, jako muž a žena a přitom on i ona můžou mít rozdílné názory a úkoly, ale doplňují se a tolerují, tedy odpouštějí, to je rovnost. V žádném případě se nepředhánějí v tom na co mají a nevyčítají si to na co nemají. Ta největší nevěra ve vztahu je úplně partnera opustit nebo mu být nevěrný s někým jiným, stejného nebo jiného pohlaví. Je to zrada lásky v to v co člověk doufal jako pomoc sobě rovnou ve vztahu a v životě v dobrém a ve zlém zde na zemi. Do této nevěry patří také flirtování s cizím partnerem, návštěva porno stránek, porno časopisů a porno filmů nebo návštěva striptýzu ať pánského nebo ženského nebo sebeukájení. Za touto rouškou se schovává hřích a nevěra duchovní a pokud dojde k činu tělem i tělesná. Člověk touží po něčem a někom jiném než mu Bůh vložil do života aby ho miloval v osobě mu dané a tím odmítá a zraňuje toho druhého který by měl být člověku nejdražší a jeho lásku. V těchto případech člověk nepřijal partnera takového jakého ho Bůh stvořil a nepřijímá ho bezpodmínečnou láskou.To co si člověk přeje ve svých tužbách vášních a hříchu hledá někde jinde kde ho to nemůže upokojit napořád. Člověk má a může všechny tyto tužby naplnit ve svém partnerovi neboť je psáno Hospodinova je země a její hojnost a mi jsme součástí země. Tato nevěra láme srdce jako všechny nevěry. Jaká je pomoc při této ráně. Je potřeba najít řešení a východisko a tím je Ježíš. V něm jsou všechny odpovědi. Ježíš naučí člověka tuto situaci řešit a odpustit sobě i svému partnerovi a naučí člověka stavět na lásce v Bohu k člověku. Naučí ho milovat duchem duší i tělem tak aby byl člověk šťastný zde na zemi. Naplní všechny jeho potřeby. Neboť nikdo neumí dokonale milovat jenom Ježíš a on to učí nás lidi abychom to předávaly dál. On řeší případ od případu láskou. Boží láska je lék ten nejlepší na každou ránu a bolest.
Člověk může být nevěrný k určité osobě nebo příteli. Bůh nám vložil do života osoby a lidi ať už blízké, přátele nebo úplně cizí lidi. Nevěra ve vztazích je také nevěrou. Například když člověk zradí svého nejlepšího přítele, nebo také někoho úplně cizího pomluvou. Člověk v různých vztazích ať už učitel, vychovatel, policista, politik, rodič, přítel, kamarád, spolužák, spolupracovník, sourozenec atd. nebo někdo úplně cizí, zraňuje člověka a hlavně děti ať už své nebo cizí slovem nebo skutkem, týráním, odmítáním, nebo zavražděním, potratem, odmítnutím, pohrdáním, šikanou snižováním, nadávkami a opovrhováním a tomu se říká pýcha a nevěra v lásce k bližnímu a lhostejnost.
Člověk se zbaví odpovědnosti za život druhých lidí například svých vlastních dětí a dá je na ulici zemřít hladem, do dětského domova nebo do popelnice. Člověk se nevěnuje dostatečně láskou vůči dané nebo určité osobě. Člověk v životě nevěnuje druhému člověku dostatečnou pozornost, nechce a neumí naslouchat, odpovídat, zdravit, zvát, pozvat, omluvit se, pochválit, poděkovat, milovat, vše bere jako samozřejmost neboť nemá hranice hříchu a sobeckosti. Tohle je také nevěra v lásce a stejně velká jako ty ostatní. Tyto rány může zahojit, změnit a vyřešit jenom Ježíš neboť on nesl naše rány bolest a nemoci a zvítězil nad nimi. On si s tím ví rady a naučí člověka žít a vyvede ho z této bolesti a sobeckosti do své slávy a bude s ním kralovat v něm bezpodmínečnou láskou na věky.
Člověk může a je nevěrný svému Bohu stvořiteli. Bůh nás stvořil k svému obrazu.
Bůh je láska, tedy máme být obrazem lásky a konat bezpodmínečnou lásku. Bůh nás stvořil ke vztahu Bůh a člověk, k milování v bezpodmínečné lásce a člověk svým hříchem a nevěrou zradil a zrazuje Boha v lásce.
Tam kde v životě nedáváme a nekonáme bezpodmínečnou lásku tam jsme nevěrní Bohu Otci.
Kde si člověk v sobě a k druhým vládne sám v sobě, odmítá lásku a nevládne v sobě v Kristu bezpodmínečnou láskou, vládne v něm smutek, nevěra, bolest, žal, hřích a prázdnota, kterou se člověk snaží naplnit úplně vším co mu nabízí svět, jenom ne tou pravou láskou, protože svět mu tu pravou lásku nabídnout nemůže.
Bůh chce abychom mu byli podobní a věrní v lásce jako je On k nám věrný, neboť Bůh je láska a vydal se za nás, za náš hřích abychom mi mohli žít navěky. Vydal svůj vlastní život aby nám bylo odpuštěno aby nás neovládala sebeláska a hřích, abychom nesloužili sami sobě v hříchu, ale sloužili v bezpodmínečné lásce, sobě, druhým a Bohu tak jak slouží On nám.
Položil za nás život abychom ho vírou přijaly za spasitele a aby v nás vládla bezpodmínečná láska, která nám daruje život věčný a osvobozuje nás od všeho hříchu a spoutaností zde na zemi. On přijímá každého a všechno co stvořil neboť On miluje a je láska a odpouští člověku jeho slabost. Člověk je bytost nedokonalá a padlá a chodí ve tmě a ve tmě je tma. Tam kde je tma, tam nesvítí světlo a není láska, neboť láska je světlo očím a musí být vidět, na duši na duchu i na těle, tedy člověk ve tmě nemá jak a podle koho se učit neboť nevidí světlo svého stvořitele Boha Otce a jeho lásku. Nemá se jak a od koho učit, to je duchovní slepota.
Jenom v Božím světle a jeho slávě je vidět láska, pravda a spravedlnosti podle které se učíme neboť ve světle pravdy a lásky je vidět náš Bůh Otec v Ježíši Kristu a v Duchu svatém jak se nám daruje a dává celý ve své lásce a v něm se vyučujme bezpodmínečné lásce a spravedlnosti.
Spravedlnost je, že nám Bůh v Ježíši odpouští všechny naše hříchy když ho přijmeme za spasitele neboť jsme slabý a nemáme sami na to přemáhat hřích. Spravedlnost je, že spravedlivý silný Ježíš dává život za slabé a duchovné slepé neboť slabí a slepí nemají sílu zvítězit nad hříchem neboť jsou sami hříšní a On je bez hříchu. Duchovně slepí člověk nemůže vést slepého člověka, jenom náš Bůh, který je světlo pravdy a lásky nás může vést neboť On vidí a učí vidět i nás lásku.
Je psáno v Kristu mohu všechno, tedy v Kristu se mohu naučit veškeré dokonalé lásce kterou mi Bůh v Ježíši nabízí zadarmo a být mu věrný a všemu co mi vložil do života a svým bližním a sloužit jim v lásce tak jako souží Ježíš nám.
Jsme obrazem Boha živého a obraz je jenom plochý, jsme jeho napodobenina, staň se živým obrazem svého Boha Otce v Ježíši. Nenapodobuj ho, ale staň se jím v sobě v Kristu Ježíši. Staň se bezpodmínečnou láskou. Staň se znovuzrozeným v Duchu svatém a v lásce a buď milovaný a šťastný v lásce v něm jako On je sám v sobě v Ježíši Kristu a v Duchu svatém a on tě naučí milovat tou pravou bezpodmínečnou láskou.
Chceš být věrný v životě a v lásce svému Bohu Otci stvořiteli sám sobě a svým bližním?
Jedině Ježíš tě to naučí.
Bůh je úžasný a plný lásky, za hřích je smrt, tedy kdo nepřebývá v lásce působí si smrt sám svým hříchem, ale Bůh nám nabízí odpuštění a milost sám v sobě v Ježíši Synu člověka a Boha a v Duchu svatém, odpuštění našich hříchů a spásu duše, ducha, těla a život věčný.
Jak přijat Ježíše za spasitele, vírou a nahlas vyslov.
Ježíši věřím, že jsi mým Pánem, Králem a Spasitelem mého života. Věřím, že jsi za mne zemřel vstal z mrtvých a odpustil mi hříchy. Ježíši prosím odpusť mi všechny mé hříchy a děkuji za odpuštění. Odpouštím všem svým bližním a sám sobě.
Otče jménem Ježíše prosím sešli na mne svého Ducha svatého a zapal ve mně svůj oheň lásky a naplň mně. Amen
Najdi si znovuzrozenou církev ne římskokatolickou ta je neznovuzrozená, žije ve starém zákoně a nepochopili evangelium spasení vírou, stále přinášejí oběti Bohu které nemohou očistit hřích a spasit je. Ježíš praví je dokonáno není potřeba konat další oběti. Jeho oběť je dokonalá neboť byl bez viny a hříchu. Je zaplaceno jeho krví a životem je dokonáno a v Kristu Ježíši odpuštěno, ale musíš tomu v srdci uvěřit a vyznat slovem.
Nech se pokřtít spaseným člověkem ponořením ve vodě na obmytí hříchů na těle, aby tvé tělo zde na zemi během života nehynulo a neumdlévalo. Kup si bibli a čti pořád nový zákon a pak starý a Bůh sám tě povede a bude vyučovat v Duchu svatém kterého ti daruje. Nepotřebuješ k tomu nikoho jenom Boha aby tě vedl, ale člověk je bytost a jeho tělo nechce být samo a navíc jsi tělo Kristovo a jeden úd potřebuje druhý, tedy každé církvi je zjeveno něco jiného a církve si pomáhají a doplňují se a to je spravedlivé aby nerostla v církvích pýcha, ale láska a pokora aby poznali, že všechno není z nich, ale z Boha v Kristu. V nějaké znovuzrozené církvi ti bude dobře. Znovuzrozené jsou Apoštolská, Bratrská, Adventisti, Baptisti, Slovo života atd…Poznáš je po ovoci Ducha svatého, že mezi nimi přebývá Bůh láska bezpodmínečná která dává absolutní odpuštění všeho a všemu a naději v Kristu Ježíši našem Pánu.
D.S