close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Jdi pořád dopředu, neohlížej se, jde za tebou tvůj stín.

Žijete doopravdy?

2. listopadu 2010 v 23:33 | D.S |  Moje zásady


Žijete opravdový život, nebo hrajete komedii.

Když žijete život, žijete naplno a jste šťastní, pokud, ale hrajete komedii, jste vyčerpaní a smutní. Co to je žít život? Zkusme se na to společně podívat.

Žít život znamená, žít v pravdě a upřímnosti, ne v klamu. Pokud žiji v klamu, klamu sám sebe a tím spíše ty druhé. Co to je žít v vpravdě a žít právě teď? Znamená to otevřít oči dokořán a pořádně se podívat. Nebýt slepí sám k sobě a k druhým. Jak nebýt slepí? Podíváme se na pár příkladů.

Rodina

Ráno člověk vstane a uvidí co? Rodinné příslušníky a můžete si vybrat pravdu nebo klam. Buď je s radostí přivítám do nového dne a žiji v pravdě, tedy vítám do srdce každého i když mi není příjemný. Bůh mi dal do života tohoto člověka, abych se něčemu naučil, možná tolerance, možná přijímat druhého takového jaký je, v jeho slabosti, neboť já sám jsem slabý a nejsem dokonalí. Nebo si řeknu, to je zase den a vnímám člověka jako někoho, kdo mi otráví den, protože, se máme uzpůsobovat jeden druhému a sloužit si a to mi nevoní, tedy žiji v klamu. Pak mám šanci někomu udělat snídani nebo něco hezkého někomu říct a tím krásně nastartovat den. Tím, že hned ráno někomu udělám radost a dám mu najevo, že ho mám rád žiji v pravdě. Také mohu ráno někoho obejmout, políbit, prohodit něžné slovo, usmát se, ať na dítě, dospělého nebo rodiče a hned je nám lépe, neboť víme, že nás někdo miluje a mi je. Nebo také můžeme kolem sebe projít bez povšimnutí, s lhostejností a se sobectvím, neotevřít se tomu druhému. O víkendech mám možnost ukázat kým vlastně jsem a na čem mi záleží. Můžu se nabídnout k nějaké činnosti nebo práci. Můžu uvařit oběd, můžu uklidit, můžu něco opravit, umýt auto, můžu se dát k dispozici těm druhým, mohu sám sebe tímto způsobem nabídnout. A nebo také můžu být sobec a klidně sníst oběd, ani nepoděkovat a v klidu odejít. Nemusím ocenit snahu, neboť si myslím, že vše je pro mně konáno automaticky, chvála mě. Nebo se také mohu zdvihnout a umýt nádobí a tak vyšetřit možná čas k rozhovoru s druhými. Mohu věnovat čas a povídat si s rodinou a strávit s ní nějakou chvíli, neboť jsme ve společenství a táhneme všichni dohromady. Nebo se také mohu zavřít do svého pokoje a jak se říká polibte mi. Také mohu navrhnout nějaký program, neboť mi záleží na těch druhých, aby byli spokojeni. Nebo mohu také myslet jenom na sebe, nebýt vůbec doma, užívat si a využívat svou rodinu, jak duševně, sociálně nebo materiálně. Mohu přijít domů z práce a myslet si, že mám odděláno a nepromluvit s dítětem, s manželem, s manželkou, se sourozencem o jejich starostech, protože mám dost svých starostí. Nebo také mohu zapřít sám sebe a nabídnout své ucho a srdce, těm druhým a žít s nimi. A nebo můžu přijít a mluvit pouze o sobě, jako o ose světa a nedát prostor ostatním. Mohu si vážit svých dětí a ocenit jejich snahu a učení, nebo mohu uplatňovat svoje plány a ambice a děti nutit do otroctví mích snů. Nebo je také mohu nechat růst v tom co je baví a co jim jde. Můžu je ocenit, pochválit nebo také zničit. Můžu nad všemi vládnout nebo se pokořit a sloužit v lásce.

Sourozenci

Ráno člověk vstane a uvidí sourozence. Co vidí? Máme dva pohledy. Uvidí otravu, kovovou kouli na noze, kterou musí vláčet za sebou nebo má šanci uvidět, že mu Bůh nadělil někoho, s kým by si měl možná co nejvíce rozumět a zatím tuto možnost nevyužil a nepochopil. Je to šance, jak být často v kontaktu s člověkem a jeden druhého vést, učit se od sebe, pomáhat si a hlavně se milovat. Můžu nad svými sourozenci vládnout nebo se můžu pokořit a sloužit jim v lásce.

Manželé

Ráno se můžu rozloučit před odchodem do práce s partnerem a tak mu dát najevo lásku nebo mohu také odejít, jako někdo, kdo toho druhého nepotřebuje a myslet na to, co ještě není a kde ještě nejsem a darovat to, co patří první partnerovi, třeba kolegům v práci, kterým na mně vůbec nezáleží. Třeba první raní úsměv. Nebo mohu někde v obchodě podržet dveře manželce s nákupem a nebo se mohu přetvařovat raději v práci a držet dveře kolegyním. Mohu manželovi dávat najevo vděčnost za to, že svou prací živí rodinu, nebo jím mohu pohrdat, že by mohl vydělat víc. Mohu si vážit, ženy jako matky, když si zvolí výchovu dětí před kariérou a nebo jí mohu pohrdat, že je doma a nepracuje jako všechny ženy nebo obráceně. Mohu být na svého partnera příjemný a přijat ho takového jaký je, v jeho slabosti nebo ho mohu také odmítnout a štvát ho tam, kde ho chci mít já, tedy ho nepřijat. Můžu nad ním vládnout nebo se můžu pokořit a sloužit mu v lásce.

Děti

Mohu své dítě přijat takové jaké je a dát mu šanci si vším projít, respektovat ho, milovat ho nebo ho také mohu chtít vlastnit, nerespektovat jeho potřeby a vnitřní svobodu, tedy ho ubíjet. Mohu mu naslouchat, když zrovna mluví, raduje se, je mu smutno nebo ho mohu zavrhnout jako přítěž. Mohu ho vychovávat a dát mu šanci být lepším. Dávat mu práci, nebo to mohu raději udělat sám, abych měl pokoj a klid od řečí. Mohu dítě do všeho zvát a nebo ho mohu také nutit a naučit ho nechuti k práci a k životu. Mohu dítěti děkovat za maličkosti nebo všechno kolem něj mohu brát jako samozřejmost a přehlížet dítě. Mohu ho objímat, líbat a milovat, nebo mohu dělat, že je pro mne vzduch. Můžu nad ním vládnout nebo se můžu pokořit a soužit mu v lásce.
Babička děda, prarodiče.
Mohu si starých lidí vážit, pro to co pro mne v životě udělali a nemuseli nebo jimi mohu pohrdat, protože mají zastaralé názory. Mohu si z nich vzít zkušenosti a moudrost, nebo je mohu ponižovat. Mohu je začlenit do rodiny a mohu je také opomnět. Mohu jim občas nějak pomoci ve věcech, kterým nerozumí nebo se na ně mohu vykašlat. Mohu jim pomoci nějakou prací pokud jsou nemohoucí, nebo se můžu dělat slepím. Mohu je odvézt k lékaři, nebo mohu myslet jenom na sebe. Pokud jsou ve finanční tísni, mohu jim přispět, nebo mohu být lakomec. Mohu je navštívit a můžu na ně taky zapomenout. Mohu se o ně ve stáří postarat, nebo je mohu šoupnout do starobince, aby tam koukali do zdi. Můžu nad nimi vládnout, nebo se můžu pokořit a sloužit jim v lásce.

Přátelé, kněz, kolegové v práci, sousedi atd.

Můžu myslet na druhé a můžu myslet jenom na sebe. Můžu dávat, nebo můžu jenom brát. Můžu naslouchat nebo můžu být uzavřený, můžu pomáhat nebo můžu být sobec. Můžu chtít měnit druhé podle sebe nebo je můžu přijat takové jací byli stvořeni. Můžu naslouchat něčím myšlenkám a můžu se poučit nebo je mohu zatvrdit a myslet si, že jsem pánem světa. Mohu druhým pomáhat nebo mohu být lhostejný. Mohu se nabídnout nebo mohu být sobec. Mohu přijat pomoc, nebo mohu chtít vládnout sám sobě. Můžu nad lidmi vládnout nebo se můžu pokořit a sloužit jim v lásce.

Každý z nás, tam někde určitě našel i sebe a záleží na nás, jestli budeme žít v pravdě nebo v komedii, tedy v klamu. Každopádně nic nejde hned. Jsme tu abychom se vyučili lásce a naše útěcha je, že na to nejsme sami. Pokud chceš, Ježíš Tě naučí žít doopravdy, pozvi Ho do svého srdce.

                                                                                            D.S

 


Komentáře

1 oknosveta oknosveta | 10. září 2011 v 19:49 | Reagovat

Tak tento článek totálně nechápu. Realita je všechno a i když nám něco vadí nebo žijeme ve světe počítačů, tak stejně žijeme v realitě.

2 Dana Svobodová Dana Svobodová | Web | 11. září 2011 v 20:22 | Reagovat

[1]: Tento článek ti má napovědět, že realitu, tedy to co se děje v rodině a ve světě lze změnit láskou

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama