Večer
Když tma večer svět zahalí, a měsíc svítí v povzdálí
Utichne všechno v háji a mi spíme jako v ráji
Trápení a bolest na chvíli pomine, ráno se znovu rozvine
Kam se všichni ženou, snad dopředu, ale zdá se mě, že zrovna dozadu
Slyšíte to ticho, to roste tráva, a na nebi zní Boží sláva
Ze skály padá vodopád a já se ptám jestli mě má někdo rád
Jdu bosky rosou, zdá se mi, že srdce se mi otvírá, ale svět před mnou se zavírá
Na obloze zpívá mléčná dráha, pomoci se mi každý zdráhá
Proč se cítí každý sám, když k životu zde všechno mám
Snad nevážily jsme si něhy nebo lásky a nasadili jsme si masky
Pro štěstí jsme zlato nakupily, duši svoji v kovu utopily
Už zvoní zvony na věži, kdopak slyší poběží
Kampak všichni běžíte, copak tohle nevíte, pro nic slzy roníte
Ztratila se láska půjdeme ji hledat, ne do obchodu, ale na strom sedat
Na začátku tam pravda bude, snad tady ještě někdo zbude
D.S