Smutek
Proč na světě Otče se cítí člověk tak sám, vždyť přece v srdci Tě mám
Odmítá člověk lásku v Tobě, dala bych lásku každému možná i sobě
Není nikdo kdo by lásku chtěl, jsou lidi snad jako hejno včel ?
Co od života by člověk více chtěl, ne li lásku, snad na ni člověk zapomněl
Probuď spící řeku, rozpusť led, proč odmítá člověk lásku jako med
Ve tmě chodit radno není, stíny v srdci smutek nepromění
Zažni světlo v každém z nás, ukaž své srdce plné krás
Vždyť Ty jsi jediné, za čím stojí jít, v Tobě se ztrácet a s tebou žít
Tak už Otče prolom ten led, chceme pít lásku sladkou jako med
Jako máku je lidí, kdo zralá pole sklidí, lásku nabídnout ne tady uvíznout
Za pastýřem každý se potácí, však většina oveček se poztrácí
Půjdeme je hledat, u srdcí lidí sedat, otevřít srdce lehlé není, však Ježíš je promnění
Nový život z prachu vzejde, bez tebe se Otče nikdo neobejde
Zasej v každém srdci semínko, ať ti každý říká Otče Maminko
D.S